Podíl samizdatu na erozi komunistického režimu

sobota 29.11.|14.00–15.00|Knihovna Milana Kundery|1.NP

Diskusní blok věnovaný roli samizdatu v postupné erozi komunistického režimu představí české i slovenské badatele a pamětníky, kteří se tématu dlouhodobě věnují. Dozvíte se o pátrání po tvůrcích a vydavatelích samizdatu, o jejich osudech i o institucích, které dnes uchovávají jejich odkaz.

V roli moderátora vystoupí Jiří Hanuš, historik, roli glosátora a komentátora přijal Jiří Gruntorád, ředitel knihovny Libri prohibiti

Příspěvek Pátrání po dějinách českého samizdatu přednese Michal Přibáň, autor encyklopedie Český literární samizdat 1949–1989.

• Stručná historie a zkušenosti s dohledáváním tvůrců anonymně vydávaných samizdatových knih a časopisů, které předcházelo vydání jeho encyklopedie v roce 2018. Jako vydavatele knih a časopisů „protistátního obsahu“ tak představí dělníka z Keramických závodů, uvaděčku ve znojemském kině, golfového přeborníka i známou kontroverzní spisovatelku.

Podiel slovenského samizdatu na erózii bývalého režimu přiblíží Patrik Dubovský, Ústav pamäti národa SR

• Príspevok stručne predstaví škálu samizdatovej tvorby na Slovensku s istým presahom do českej časti Československa, tituly periodického samizdatu a niektoré hlavné samizdatové jednotliviny a ich charakteristiky, ktoré sa v kritickom objeme, dlhodobo a prípadne aj celoslovensky šírili rôznymi spôsobmi distribúcie. Toto samizdatové dielo sa autor pokúsi predstaviť ako účinný nástroj zápasu s normalizačnou cenzúrou, socialistickým realizmom a propagandou, ako aj záplavou lživej tlače a straníckej literatúry. Zároveň predstaví „malý svet pravdy“ samizdatu ako tvorivé prostredie nonkonformných a slobodomyseľných autorov a iných aktérov samizdatovej tvorby, tlače, distribúcie a využívania samizdatovej tlače na vzdelávanie, kultiváciu i obžalobu režimu. Takto poňatý samizdat tak zohrával dôležitú úlohu v spochybňovaní lživej propagandy režimu a vnášal medzi demokraticky zmýšľajúcich ľudí nádej na spoločenské zmeny, rovnako chuť a odvahu odporovať režimu a tak erodovať jeho moc, stojacu na hlinených nohách.

Z histórie bratislavského samizdatu zavzpomíná Ľudmila Pastierová, editorka knihy Fenomén samizdat

• Osobný kontakt so spisovateľmi z okruhu Charty 77, pražského a brnianskeho undergroundu bol určujúci aj pri formovaní sa skupiny nadšencov bratislavského samizdatu. V príspevku predstaví tvorcov a autorov bratislavských časopisov Kontakt, Fragment, Fragment K, Altamira, Kvartál a knižnej produkcie.

O brněnském podílu a vězeňských rukopisech Jana Zahradníčka promluví Tomáš Kubíček, literární vědec a historik, ředitel Moravské zemské knihovny.